Milunka - Milena Buzáková
Černé svědomí tábora
Narodila se: 1948
Paní Míla, které všichni s láskou říkáme Milunka je barrandovským táborem přímo odkojena. Její babička Boženka na něm vařila od půlky minulého století až do devadesátých let, a to až do roku 1981 dokonce na obrovské plotně na uhlí, v dřevěné kuchyni, kterou za druhé světové války postavili Hitlerjugend. Za dob Filmového studia Barrandov jezdila Míla na tábor jako zdravotnice druhého turnusu (my jsme byli třetí). Nevynechala skoro žádnou z táborových pracovních brigád, kde jsme se také poznali. A jak čas plynul, splynula Milunka spíše s naším třetím turnusem. Celý rok se s námi stýká, pomáhá s přípravou tábora a je nám velkou oporou. Pravidelně nám jezdí pomáhat i na tábor. Nejenom manuálně v kuchyni a podobně, ale především morálně. Svou moudrostí a humorem je v našem kolektivu opravdu nenahraditelná. Milunka je také pověstná a oblíbená svými prostořekými hláškami, které jsou velmi trefné – vždy sedí a navíc jsou velmi úsměvné. Milunka nemá problém poslat do správných míst i hlavase Ježoura. Ten se při jejím: „Táhni v pr… temnou, ksindle jeden mizernej!“ úplně tetelí radostí :) Milunka nám dlouhá léta pomáhala i materiálně. V Barrandov Studiu byla dlouholetou vedoucí skladu drobných rekvizit divize Fundus, resp. pomáhala, protože v roce 2009 odešla po 42 letech strávených na "báječném kopci snů" (na Barrandově) do zaslouženého důchodu.
