Popis lokality:
Tábor se nachází v krásné lesnaté krajině v předhůří Chráněné krajinné oblasti Žďárských vrchů (CHKO) na Českomoravské vrchovině v okrese Chrudim, poblíž městečka Skuteč (cca 6 km) a mikroregionu Toulovcovy Maštale. Celá oblast, ve které se tábor rozprostírá, se vyznačuje nenarušeným a velmi čistým životním prostředím, což je jedna z jeho velmi cenných deviz (poblíž se v regionu mj. nachází Hamzova odborná dětská léčebna Luže – Košumberk zabývající se kromě jiného také onemocněními dýchacího ústrojí). Areál Tábora Barrandov leží na území Města Proseč zcela mimo silnice uprostřed lesů v malebném údolí říčky Krounky zvaném Kablaně, mezi obcemi Otradov, Miřetín a Česká Rybná. Areál patří do katastrálního území Miřetín a celý je součástí přírodního parku Údolí Krounky a Novohradky. Je tvořen 28 stavbami, rozprostírá se na ploše 1, 3 ha a umožňuje v letních měsících ubytování a stravování až 240 osob. Kolem areálu tábora vede červená turistická značka a cyklotrasa číslo 2. Tábor je plně funkční i v době nepříznivých povětrnostních podmínek, např. déletrvajících dešťů.
Historie:
Již za první republiky tábořili na louce v Kablaních, kde se tábor nachází, Spartakovi skauti práce. V roce 1939 tu Ústřední sociální úřad hlavního města Prahy založil Letní (lesní) tábor Miřetín. Lokalitu pro nový lesní tábor určený pražským dětem vybral referent sociálního odboru Magistrátu hl. m. Prahy a člen Správní komise hl. m. Prahy Dr. Josef Talacko, rodák ze sousední České Rybné. Dne 23. 7. 1939 tábor navštívil dokonce sám pražský primátor Dr. Otakar Klapka, spolu s Dr. Talackem a početnou delegací. Hlavní město Praha v táboře do roku 1948 postavilo 9 dřevěných staveb - 6 obytných srubů, kancelář (asi v roce 1940), kuchyň s jídelnou (v letech 1947 – 1948) a toalety (asi 1948). Z těchto staveb se dodnes dochoval srub hlavního vedoucího (původně kancelář tábora) a klubovna (původně kuchyně s jídelnou). V roce 1940 nebyly lesní tábory hl. m. Praze německou protektorátní správou povoleny. Tábořiště bylo zapůjčeno NSDAP, Kreisstelle Prag pro rekreaci německé mládeže. V dalších letech války v táboře magistrát organizoval tzv. Prázdninové osady hl. m Prahy (Ferien-Kolonie der Hpst. Prag). V roce 1945 byla v areálu tábora dočasně ubytována sovětská Rudá armáda. Hlavní město Praha organizovala v Kablaních letní tábory do roku 1955.
V druhé polovině padesátých let převzalo celé tábořiště Revoluční odborové hnutí (ROH). To ho určilo pro rekreaci dětí pracovníků Československého státního filmu. Táborovou základnu provozoval Závodní výbor základní organizace (ZV ZO) ROH Filmové studio Barrandov společně s Filmovým studiem Barrandov (FSB). Tito pováleční vlastníci tábora vybudovali všechny ostatní stavby, které táboru věrně slouží až do dnešních dnů – ošetřovnu (1965), toalety (1969), kuchyni s jídelnou a sociálním zařízením (1982), 20 čtyřmístných dřevěných chatiček typu „MDV“ pro ubytování dětí (1983 a 1985), dřevěnou chatu pro kuchyňský personál typu „Gyzela“ (1984) a klubovnu zvanou „Vosárna“ (1990).
Technické informace:
Plocha parcely: 13259 m2
Užitná plocha: 1324 m2
Umístění objektu: Samota
Elektřina: 230 V, 400 V
Voda: Vlastní zdroj pro celý objekt, vlastní ohřev vody
Vytápění: Částečné
Poloha objektu: Samostatný
Příjezdová cesta: Zpevněná štěrková sjízdná pro autobusy
Kapacita: 160 dětí + oddíloví vedoucí + hospodářský personál (max. 240 osob)
