5. srpna 2020, Středa
Zdravím všechny,
dopoledne proběhla další etapa celotáborové hry – karavany byly vyslány do všech koutů Egypta, aby získaly cenné informace o životě v zemi, dovezly vzácné koření a naučily se místní písmo. Přes všechny nástrahy přírody všichni poutníci dorazili v pořádku do cíle.
Odpoledne nás přijeli navštívit příslušníci Vězeňské služby České republiky z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou spolu s vychovatelkou Katkou a odsouzenými ženami za drogové delikty Martinou a Andreou. Dozvěděli jsme se, jak funguje režim ve věznici, podívali se na ukázku poutání, prohlédli si eskortní vozidlo a poslechli si příběhy obou žen, které je přivedly do věznice. Proběhly tři samostatné besedy - s nejmenšími oddíly, nejstaršími oddíly a s oddíláky a praktikanty.
Děti poslouchaly leckdy i s otevřenou pusou. Vyprávění obou odsouzených bylo nejen poučné, ale i velmi emotivní. Zažili jsme vteřiny ticha po dotazech dětí, které tnuly „do živého“, smích i slzy. Na obou stranách. V publiku i na pomyslném pódiu.
Byl to silný zážitek pro všechny zúčastněné.
Držíme palce, aby Martina i Andrea dostály svým předsevzetím a až se za pár let dostanou „ven“, už se nikdy za zdi věznice nevrátily zpět.
Otázky zazněly opravdu různorodé:
Plánujete znovu prodávat drogy?
Vyrobila jste někdy něco pro charitu?
Byla jste zavřená v díře? (pozn. zvláštní cela, kam se trestankyně a trestanci umísťují po nejrůznějších kázeňských deliktech, které provedou ve vězení)
Vídáte se se svou dcerou?
Až vyjdete z vězení, půjdete bydlet k rodičům?
Která je největší věznice?
Máte ráda květiny?
Po odjezdu Vězeňské služby se táborový život vrátil do svých kolejí a užívali jsme si sluníčka.
Zdenda se balil s Medvědy na nocování…
Zdenda: „Vemte si svoje nožíčky do batohu.“
Děti: „Jak nožičky?“
Zdenda: „No – ží – ček!“
Uvařte si kávičku a můžete mrknout na FOTKY z dnešního dne.
Krásné sny přeje
Jiřka
